Když do mých hektických vod v roce 2017 vplula dcerka, bylo na čase na chvilku spustit kotvu. Tou kotvou mi byla a je komunita, která vznikla a roste kolem Přesličky. Je takovým mým třetím dítětem, o které se od roku 2018 s láskou a pokorou starám. Přála bych si, abych nejen s dětmi měla možnost chodit domů se zablácenými botami, mít batoh nacpaný až po okraj poklady z lesa, pobíhat mezi kapkami deště, skákat v kalužích, pozorovat, vnímat všemi smysly a prožívat přítomný okamžik. Miluji práci se dřevem, knihy a děti, které jsou těmi nejlepšími učiteli. S radostí a vděčností využívám ve své práci dary přírody a její náruč k tvorbě i učení. Je mi ctí provázet děti tímto čarokrásným obdobím. Setkat se se mnou můžete i v roli statutární zástupkyně Lesního klubu Přeslička.

Už od narození jsem byla k nezastavení. Mým největším motorem a vášní je sport, téměř 13 let to byla sportovní gymnastika, nyní jsem vášnivou turistkou, cyklistkou, kempingovým nadšencem a hlavně mámou, která miluje trávit dny běháním po lese, posloucháním zvuků přírody a sledováním koloběhu roku. Moc ráda pozoruji, jak bylo narození mých dětí pro mě transformační. Baví mě sledovat a opět se učit zpomalit. Žít přítomnem tak, jak to umí právě děti. Taky ta touha a chuť učit se novým věcem a chtít zjišťovat proč a jak. Jsem vděčná Přesličce, že mám možnost působit v tak příjemné komunitě, být průvodkyní, oporou i podporou Vašich dětí.

Jsem laktační poradkyně, masérka a trenérka karate. Masíruji v Ostrovačicích v Tělárně Kříž. Karate se věnuji 14 let. K průvodcování v lesní školce jsem se dostala díky svému nejmladšímu synu Matýskovi, který začal školku navštěvovat. Jako máma jsem byla přístupem průvodkyň nadšená. Bezpečný prostor a láskyplný přístup k dětem jsou pro mě jako pro mámu velmi důležité a pevně věřím, že i já, jako průvodkyně, mohu to stejné nabídnout Vašim dětem.

Mám ráda chvíle strávené venku – běhání po lese, jízdu na kole, práci na zahradě i jen takové obyčejné toulání se přírodou. Největšími průvodci a učiteli jsou pro mě moje děti, se kterými objevuji svět znovu, jinak a s větší hravostí. Do Přesličky jsem se dostala právě díky nim a těším se, že tu budu pro děti oporou i parťákem při jejich vlastních dobrodružstvích.

Po narození první dcery se můj život výrazně změnil. Přinesla mi zpomalení, se kterým přišlo i zásadní přeskládání žebříčku hodnot. Přestala jsem se věnovat svému profesnímu zaměření v oboru informatiky, který byl zároveň předmětem mého vysokoškolského studia. Spíš než počítač mě nyní volá návrat ke kořenům, kontakt s přírodou, zahradničení a péče o dcerky. Hluboký smysl mi dávají principy kontaktního rodičovství a vědomé, respektující výchovy, nenásilná komunikace, svoboda a filozofie netoxického života. Velkou touhou je pro mě naučit se hrát na piano a hlavně znovu oživit naši praxi akrojógy, kterou jsme s manželem začali ještě dávno před dětmi, a tu dál společně prohlubovat.V Přesličce chci tvořit bezpečný a laskavý prostor, kde mohou děti objevovat svět, hrát si a růst v radosti.

Do Přesličky jsme s Matýskem přišli v roce 2024, protože jsem hledala laskavé prostředí především pro něj. Zcela nečekaně jsem ji ale našla i pro sebe – krásnou komunitu, kde jsem měla možnost trávit čas s dětmi v rámci zástupů. S velkou pokorou a vděčností jsem od letošního roku přijala výzvu začlenit se naplno do stálého průvodcovského týmu. Původně jsem vystudovaná knihovnice a dnes působím jako vzdělávací garant pro finanční skupinu. Protože pracuji v částečně korporátním prostředí, hledám cestu, jak trávit víc času v přírodě – a právě s dětmi v lese znovu nacházím radost v tvoření, hrách a společném objevování. Díky Matýskovi se s většinou dětí už znám, takže mezi ně nepřicházím jako úplně nový člověk, ale jako někdo, koho potkávají a znají. Mezi moje koníčky patří kromě knih i cestování, čas strávený kdekoli v přírodě a také focení, ke kterému se znovu vracím. Během průvodcovských dní je tedy možné, že děti zachytím i objektivem v jejich přirozeném prostředí – tak, jak je s radostí pozoruji. V Přesličce se těším na společné příběhy, zážitky i kamarádství, smích a malé každodenní objevy, které dělají lesní klub tak výjimečným.

Do hloubky lesního klubu Přeslička jsem pronikla díky mým dvěma starším synům. Velice si vážím příležitosti být nyní její součástí v roli průvodkyně. Povoláním jsem učitelka a speciální pedagožka. Mám zkušenosti i jako vedoucí malých skautů. Nejraději učím a vychovávám děti v pro ně přirozeném prostředí – venku, v přírodě, v lese. Baví mě s nimi zpívat, tančit, tvořit i dovádět. Ochotně podpořím vaše děti na jejich cestě za lesním poznáním a dobrodružstvím.

Dávno předtím, než mi do života vstoupili moji dva synové, jsem vystudovala sociální pedagogiku, absolvovala výcvik v arteterapii a artefiletice a přečetla spoustu knih při studiu religionistiky. Už během studií jsem pracovala s dětmi i dospělými v Domě dětí a mládeže, získávala další zkušenosti prací s dětmi z dětských domovů i v pěstounské péči, ale také v kanceláři jako projektová manažerka. Všechny moje aktivity většinou vedly cestou tvoření a výtvarných činností, více směrem k prožitku. Tak je tomu právě v artefiletice, která mě vždy hodně bavila. Před více než deseti lety jsem se ale z velké a hektické Prahy přesunula na venkov, na kopec, do starého domu se starou zahradou – a tady mi je dobře. Moji synové mě už pár let učí, že život je jízda, která se nedá plánovat, a že je svět plný úžasných věcí, které je potřeba objevit. A to si teď užívám i při setkávání s dětmi v Přesličce. Po letech nošení svých dětí v šátku jsem absolvovala kurz pro poradkyně nošení dětí u Trageschule Didymos a nabízím maminkám individuální poradenství nošení dětí jako certifikovaná lektorka. Před pár lety jsem si splnila další svůj sen – nakoupila jsem látky a šicí stroje a naučila jsem se šít. Nabídku stále doplňuji, šiji batůžky, kabelky, ale i oblečení pro děti i dospělé. Najdete mě pod značkou V Kapsičce – Janka Velčovská.

Žena, máma, dcera, psycholožka, reenaktorka, cestovatelka, umělkyně, zahradnice a průvodkyně. Za celý svůj život jsem přijala mnoho rolí a nějaké další na mě snad ještě čekají. Studium jsem zasvětila oboru psychologie, pracovala jsem s lidmi s duševním onemocněním a v současné době provozuji vlastní terapeutickou praxi v Říčanech u Brna. Ráda v životě přijímám výzvy a učím se novým věcem. Nejlepšími učiteli jsou pro mě moje dvě děti. Díky nim se dozvídám mnoho o svých vlastních hranicích a zrcadlí mi dosud neprobádaná zákoutí mého já. Znovu s nimi mohu nahlédnout na svět dětskýma očima. Moc se těším na dny v Přesličce, kdy budu moci být po boku vašich dětí – jako jejich průvodkyně, pomocná ruka, kotva.